Netuším, jak vlastně článek pojmenovat, ale snad bude výstižný pro všechny. Než jsem začala chodit na lekce pole dance, všude na obrázcích a videích jsem viděla ty krásné choreografie, ladné pohyby, floorwork.. Prostě taková pole dancová poezie. Vypadalo to, jakoby to ty holky "dávaly" levou zadní. Ale za tím, aby vše vypadalo tak ladně a "jednoduše", je spousta dřiny, modřin, pádů..
Od kamarádek, které se nyní čerstvě zajímají o pole dance slyším pořád dotazy a připomínky:
"Jsem moc tlustá, nevadí to ?", "Co když někdo uvidí ty moje špeky na stehnech, pneumatiky na břiše, velký zadek ?", "Já se na tom nebudu schopná udržet..", "V životě jsem nevyšplhala, zvládnu to vůbec ?", "Sport je mým nepřítelem, ale tohle se mi líbí, zkusím to, ale půjde mi to ?", "Nebudou na mě blbě čumět, že vypadám jako slon?", "Nikdy jsem ani v posilovně nebyla.. nemám ani jeden sval." nebo "To asi bude trošku bolet co ? Nechci se zničit." a další podobné "kecy", kterými se samy odrazují.
Mé odpovědi jsou na to jednoznačné. "Ty jdeš cvičit za sebe, ne za někoho jiného. Každému může být jedno co máš na sobě, jak vypadáš, jestli jsi nebo nejsi opálená, bílá jak stěna nebo fialová jak borůvka. Šplh ? Šplh zvládneš, svaly nabydou, tělo se spevní, ano, budou modřiny, mohou být spáleninky, ale jakmile si tělo zvykne na tuto zátěž, bude vše pro něj "normální". Nemáš důvod cítít se mezi holkama blbě. Z valné většiny se najde parta stejně smýšlejících a stanou se z vás kamarádky."
Když jsem začínala, bojovala jsem s obyčejnýma otočkama a šplhem. Jediná otočka, která mi šla, byl triangl jak dopředu, tak dozadu. Ale u dalších jsem byla opravdu "levá". Šplh se zdál být nemožný. Pár přítahů, pár "výskoků" a šmitec. Pak jsem na lekci viděla jinou lektorku, která si jen zkoušela. Viděla jsem, jak dělá twisťák, aishu, iguanu, monkey, butterfly, gemini, scorpio, provaz na tyči, rozštěp na tyči, supermana a další... V hlavě mi jen projela myšlenka.. "tohle asi nikdy nezvládnu.." A dneska ? dneska zvládnu skoro vše, co jsem tehdy považovala za nemožné.
Co na to, že máme modřiny ? Jsou to naše vizitky, že opravdu makáme. Ještě si je ukážeme a řeknem: "Jo, tohle mám od supermana, a tohle na ruce mám od petra pana, jo, ten nárt mám nabitý po šplhání.." atd.. Bohužel tedy sukně často nepřicházejí v úvahu, ale co už.. Make-up zamaskuje :)
Prostě a jednoduše. Pole dance je sport, který přináší spoustu pozitivního, ale bohužel i negativního. Začnu tím negativním. Určitě je vhodné, vybrat správné studio, vyzkoušet lekce více lektorek, každá má svůj styl výuky, u některé se třeba budete i lépe bavit, lépe se cítit..
Pokud si vyberete "špatně", může se stát, že vás nadšení do pole dance opustí, nebo o něm nadále nebudete dobře smýšlet, a to přeci nechceme :). Díky pole dancu budete mít opravdu dost modřin. Ze začátku se vám to bude zdát, že je toho až příliš. Tělo se ale prostě obouchat musí.. Po prvních lekcích budete konečně vědět, že máte svaly i tam, kde jste o nich neměli ani tušení. Musím uznat, že po některých lekcích mě nebolely jen ruce nebo nohy, ale i gluteus maximus (neboli sval prdelní :-D ) ale to tak, že posadit se a zase vstát, to byl opravdu hard core. Pokud si hrajete s myšlenkou pořídit vlastní tyč (viz můj článek o tyčích), trénujte složitější prvky nebo prvky, u kterých si nejste jistí, s někým, kdo vás bude jistit, držet, pomáhat.. Je to opravdu důležité, nebo si také můžete ublížit. A to taky nechceme :)
A teď to pozitivní ! Vymakáme svalíky, shodíme pár kil, zvýšíme si sebevědomí, motivujeme se k dalším úspěšně zdolaným prvkům, a tak nás to chytne, že už tyč nechceme ani pustit a 60 minutová lekce je zatraceně tak krátká, že chceme aspoň 90 minut :) Na pole dance se můžeme vyřádit, takže úchyláci na botičky, nakupujte high heeeeeeels :-D shopaholici, nakupujete kraťásky, tílka, sportovní podprdy...
Opravdu není čeho se bát. Výmluvy a obavy nechte doma. Najděte si nejbližší pole dance studio a šupejte tam ! Vyzkoušejte a nebudete se chtít tyče vzdát :) Pole dance je jako droga. Rychle návykový, a nikdy už bez něj nebudete chtít být.
Je jedno, kolik je komu let, jestli je malý, vysoký, hubený nebo více při těle. Vždy můžete začít a buď vás to bavit nebude, nebo se pole dance stane vaší drogou, stylem života a motivací :)
I tohle je začátek :) jen tak si "lehnout" na tyč :)
No comments:
Post a Comment